Dědění družstevního podílu v praxi

Na téma dědění družstevního podílu lze na internetu dohledat celou řadu více či méně podrobných článků osvětlujících tuto problematiku z pohledu zákona, nicméně jak konkrétně přechod družstevního podílu ze zůstavitele na dědice probíhá v těchto článcích nenajdeme. Přitom i na tuto oblast dědického práva sedí jako ušité přísloví, že „šedá je teorie a zelený strom života“, tedy, že teoretické znalosti, jakkoli mohou být precizní a rozsáhlé, ještě nezaručují úplné pochopení celé problematiky. Pojďme se tedy podívat na to, jak to v pozůstalostním řízení v případě dědění družstevního podílu chodí.

• Nejjednodušší je situace, pokud zemřelý zanechal jen jednoho dědice. V takovém případě se nabyvatelem družstevního podílu a s ním spojeného práva nájmu bytu v bytovém družstvu stane právě tento dědic; jeho jedinou povinností je tuto skutečnost po skončení pozůstalostního řízení doložit družstvu pravomocným dědickým usnesením.
• Komplikace mohou nastat v případě, kdy po zůstaviteli dědí ve stejné dědické třídě více dědiců, například jeho děti, a stanovy bytového družstva vylučují, aby byl družstevní podíl ve spoluvlastnictví více osob. Za těchto okolností je nezbytné, aby se dědici dohodli, kdo z nich bude nadále výlučným členem družstva a nájemcem družstevního bytu. Ideální je situace, pokud má o podíl zájem pouze jeden z nich a současně je schopen spoludědice vyplatit. Dědici se v tomto případě dohodnou na tržní hodnotě družstevního podílu (případně si ji nechají zjistit odhadem od realitní kanceláře či znaleckým posudkem) a nabyvatel družstevního podílu ve smluvené lhůtě každému spoludědici vyplatí příslušnou částku. Druhou možností je, ovšem pouze v případě, že je v pozůstalosti více hodnotného majetku, že nabyvatel družstevního podílu nikoho ze spoludědiců vyplácet nebude, nicméně vzdá se v jejich prospěch svého podílu na tomto jiném majetku.
• Problémem je, pokud o byt mají zájem všichni spoludědici, neboť je například jedinou hodnotou v pozůstalosti, a současně ani jeden z nich nemá peníze na výplatu ostatních. I za těchto okolností je maximálně žádoucí, aby se přeci jen dohodli, který z nich se stane nabyvatelem družstevního podílu. Pokud tak totiž neučiní, pověřený notář – soudní komisař, jim sice usnesením potvrdí jejich dědické právo k nabytí dědických podílů, tj. i toho družstevního, nicméně protože každý dědic pak má jen jeho poměrnou část, nemůže se stát řádným členem bytového družstva žádný z nich. Tuto situaci je pak nutno řešit mimo rámec pozůstalostního řízení žalobou podanou k soudu, a to na určení, kdo bude nadále členem bytového družstva.
• Jako řešení zmíněné patové situace se nabízí, aby dědici nechali družstevní podíl (resp. družstevní byt) ocenit znalcem, který spolehlivě zjistí jeho tržní cenu, např. 3 000 000,-- Kč. Potom se dědici domluví, že jeden z nich se stane nabyvatelem družstevního podílu, a tedy i členem bytového družstva. Tento nabyvatel se pak v rámci dědické dohody uzavřené se spoludědici zaváže, že jim ve lhůtě například do jednoho roku od právní moci usnesení vyplatí přesně stanovenou částku podle počtu dědiců (pokud by byli celkem jen dva, vyplatí druhému 1 500 000,-- Kč, pokud tři, vyplatí každému 1 000 000,-- Kč atd.). Úkolem nabyvatele družstevního podílu je pak v uvedené lhůtě, a nejlépe v součinnosti s ostatními spoludědici, bytovou jednotku (resp. družstevní podíl) prodat a z utržených peněz je vyplatit. A pokud budou spoludědici ve vzájemně dobrých vztazích, jistě se vypořádají spravedlivě podle toho, kolik bylo za byt skutečně utrženo (tj. pokud více, než ony 3 000 000,-- Kč, rozdělí si mezi sebou i přebytek, pokud méně, nebudou lpět na výplatě celého podílu přisouzeného jim dědickým usnesením…).
• Ještě je třeba zmínit, že i v případě, že by se nabyvatel družstevního podílu nakonec rozhodl, že byt prodávat nebude, mají spoludědici v rukou pojistku v podobě pravomocného usnesení soudu, podle kterého mají nárok na to, aby jim byla v domluvené lhůtě vyplacena jasně stanovená částka, a pokud nebude, mohou své právo uplatnit žalobou u soudu.
• Další varianta vypořádání družstevního podílu vzniká za situace, kdy zemřelý byl v době úmrtí společných členem bytového družstva se svým stále žijícím manželem a jednalo se tak o družstevní podíl v jejich společném jmění manželů. V tomto případě přechází podíl rovnou na pozůstalého manžela a v pozůstalostním řízení se přímo neprojednává, nicméně, jsou-li zde ještě další dědici, projednává se místo něj tzv. „pohledávka za pozůstalým manželem z titulu společného členství v bytovém družstvu“, která činí jednu polovinu tržní hodnoty předmětného družstevního bytu. Je tomu tak proto, že zákon chce zajistit spravedlivé vypořádání a rovná práva všem zákonným dědicům zůstavitele, tedy i těm stojícím vedle pozůstalého manžela. I když tedy těmto dědicům žádný nárok vztahující se k družstevnímu bytu nevznikne, vzniká jim alespoň nárok na finanční vypořádání vůči pozůstalému manželovi. Ukažme si to na konkrétním případu:
• Tržní hodnota družstevního bytu a s ním spojeného družstevního podílu, který přechází na pozůstalého manžela, činí 3 000 000,-- Kč. Kromě žijícího manžela zůstavitel zanechal ještě dvě děti. Protože družstevní podíl měli manželé napůl, vychází se z toho, že polovina hodnoty podílu ve výši 1 500 000,-- Kč zůstává pozůstalému manželovi a druhá polovina představuje onu výše zmíněnou pohledávku za pozůstalým manželem. Protože dědici jsou celkem tři, má každý z nich nárok na výplatu částky 500 000,-- Kč. Manžel, člen družstva, si samozřejmě sám vyplácet nic nebude, nicméně dětem, pokud své právo uplatní, je povinen celkovou částku 1 000 000,-- Kč v domluvené lhůtě vyplatit.
• Z praxe lze dovodit následující pravidlo: V případě, že jsou děti zemřelého současně dětmi pozůstalého manžela, prakticky nikdy výplatu po svém rodiči nežádají. Naopak, pokud jde o děti z jiného manželství, pak velmi často na výplatě trvají. Je-li v pozůstalosti ještě jiný hodnotný majetek, velká finanční hotovost či manžel sám má vlastní prostředky k výplatě, nebývá vyrovnání velký problém. V opačném případě pozůstalému manželovi nezbývá, než si vzít půjčku či dokonce v krajním případě družstevní podíl (byt) prodat a z něj potomky vyplatit. Je zjevné, že tato situace velmi často způsobuje, a zejména u starších osob, jen těžko řešitelný problém.
• Závěrem lze konstatovat, že ohledem na stále převažující právní úpravu ve stanovách družstev, kdy valná většina z nich vylučuje, aby byl družstevní podíl ve spoluvlastnictví více osob (s výjimkou společného jmění manželů) nebývá jeho vypořádání v rámci pozůstalostního řízení vždy jednoduché. Řešení však existuje vždy a jeho hladké nalezení přímo závisí na ochotě spoludědiců se rozumně dohodnout, a to s přihlédnutím k jejich konkrétním rodinným a majetkovým poměrům.